Já pro ně dýchám. Teda.. upřímně... Z pavouků mám pořád ještě dost velký psycho, ale už jsem se alespoň posunula od "Mikko (můj pes), vem si!" k tomu, že pavouka něčim naberu a hodně neopatrně a se smrtí v očích ho vyhodim z okna. I to je ale pokrok prostě.
Už párkrát jste mohli na mým instagramu shlídnout nějaký ty záchrany. Pár ptáčků, pár koťat a dokonce i vyčerpaný včely. (:D) Jo, pfff, říkáte si. Ale takový včely, ty jsou sakra užitečný!
K jádru pudla.. Za poslední rok se moje pomoc zvířatům rozšířila. Chodím pomáhat do útulku a díky tomu, že pracuju v obchodě, kde (bohužel) často vyhazujeme potraviny (i ty zvířecí), vozím tyhle věci "na vyhození" právě buď do útulku, nebo do záchranných stanic. Určitou dobu si tyhle potraviny od nás odebírala místní zoo, ale jelikož denně vyhazujeme i čerstvé potraviny, hezky se to podělí - čerstvé do zoo, konzervy atd. útulkáčům. :)
Další věcí je to moje tvoření.. Kdo už u mě na blogu někdy byl, mohl si všimnout, že jsem objevila nemožné a to, že na některý věci nejsem až takový poleno. Začala jsem tvořit, hodně pro svý okolí, ale sem tam i pro absolutně cizí lidi, u kterých si pořád lámu hlavu, kde na mě narazili. Z "vydělaných" peněz jsem tak nakoupila další věci do útulku.
A můj poslední počin? Uspořádala jsem na osobním facebooku aukci. Prostě jsem jen tak z nudy něco vytvořila a pak se mi to doma tak tři měsíce válelo. Přemýšlela jsem, jak nejlíp z toho "vytvořit" ještě něco dalšího. A protože bych byla sakra špatnej podnikatel, jelikož si neumím stanovit cenu toho, co tvořím, a bojím se říct si víc, udělala jsem z toho prostě aukci. Ať si každej sám řekne, kolik za to dá = kolik já dám na pomoc zvířatům. Ale z čeho jsem si sedla na zadek?
Aukci jsem spustila v pondělí v 8 večer. Už asi v 10 bylo na těch věcech dohromady asi 1500,-.. Jakože cože? Neuvěřitelný.
Každopádně za věci se vybralo celkem 2100,-. Z čehož jsem si stovku nechala a zbytek věnovala do záchranný stanice "Pro psí duši", kterou spravuje paní Martina. Prosím, najděte si pět vteřin a dejte jí lajk na stránce stanice -
ODKAZ ZDE . Zaslouží si to. Já vím, že takových, jako je ona, je hodně. Každý z takových lidí si zaslouží pozornost a pochvalu. Paní Martina se ale stará většinou o nemocné a nebo handicapované pejsky. V její péči je třeba Feitik, už ve třech měsících ho nejspíš srazil vlak, ale je možné, že mu to někdo udělal schválně, každopádně ho našli s otevřenou zlomeninou. Aby ho zachránili, jednu nožku mu museli amputovat, o druhou zadní bojovali a nakonec ji zachránili. Feitik je tedy trochu bázlivý, ale jen ze začátku. Jakmile ve vás má větší jistotu, je to mazel. :) Pak tu máme jednoho velkýho šéfa se střevníma potížema, jednu nahluchlou stařenku, která si ale ráda s ostatníma zaštěká, ikdyž neví proč a na co a další "zubožené" pejsky a kočičky. Proto jsem se rozhodla věnovat peníze právě jí, protože starost o taková zvířata je samozřejmě finančně náročnější, než starost o zdravá zvířata.
A co vy a láska ke zvířatům? Máte doma nějakého mazlíčka? :)
2 komentářů:
Každý komentář potěší, děkuju vám ♥