Žeru kamení #1 - plněná tortilla

18:50 Michelle B 2 Comments

Jak jsem nedávno psala v článku - vegan? PROČ proboha? - přehazuju se na trochu jinou stravu, a to veganskou. Nemám žádný zdravotní problém, který by mě k tomu nutil. Ale čim víc vidím videí, čim víc čtu článků, tím víc jsem si připadala jak naprostej odpad, že jsem se kdy snížila k tomu jíst zvířata. Já, velkej milovník zvířat. Nikdy mi to nebylo blbý.
Nejsem ještě zdaleka na konci, občas ulítnu. A to ne kvůli chuti, ale ze zvyku. Nedávno jsme byli na oslavě a já si prostě automaticky vzala chlebíček. S vlašákem a šunkou, samozřejmě. Než mi došlo, co to jim, už jsem ho měla v sobě.
Vyčítám si to, ale uklidňuju se tím, že se zlepšuju. Dělám pokroky a to je důležitý.

Každopádně jak je obecně známo, vegani žerou jenom trávu a kamení. A i když nepíšu žádnej takzvanej foodblog, rozhodla jsem se sem občas hodit na nějaký to kamení recept. Tak nějak pro inspiraci. :) (Když se mi to povede, samozřejmě.)

Poslední dobou jsem si zamilovala jednu věc - kukuřízek. Má to simulovat obyčejnej kuřecí řízek a já teda nevim, jak ostatním, ale když se to obalí a osmaží, mě to ten kuřecí řízek fakt připomíná.

Jenže mě v ledničce už zbyl jen jeden kousek, a z toho prostě řízek nechceš. To by sis ho ani neužil.
Zároveň jsem měla v lednici plno takovejch těch zbytků, co se tam každou chvíli nastřádaj.
Volba teda padla na tortilly.

A jak tohle "kamení" uvařit?
Prvně jsem si nakrájela kukuřízek na kostičky. Okořenila dle chuťových buněk - já přidala trochu soli, pepře a vyválela to v koření přímo na tortilly. A protože se mi v lednici válel i zbytek chilli tofu, udělala jsem s nim přesně to samý. Pak to obojí kydla na rozpálenou pánev s kapkou oleje a šmrdlala tam s tím tak cca 10 minut, prostě dokud to nebylo dostatečně "mrtvý".
Na řadu přišel dresing.
Jelikož mě moje "tchýně" naučila dávat do tortill wasabi dresing, kterej se skládal z wasabi pasty a majolky, udělala jsem ho uplně stejně, jen tu majolku jsem přidala rostlinnou.

A co teď?

Nahřeješ si tortillu, napatláš jí wasabi dresingem, nahážeš tam zeleninu, co najdeš v ledničce (u mě to byl mix salátů, trošku mrkve a mix sterilovaný kukuřice, hrášku a papriky - která se ale asi styděla se fotit), a na to prcneš zabitej kukuřízek s tofu.
Nakonec to nemotorně zamotáš, půlka ti z toho vypadne, zkusíš to tam nasoukat zpátky a pak sežereš čtyři naráz. :)

Upozorňuju, že tohle kamení je žrádlo jak nikdy. :))





2 komentáře:

  1. Ono všechno je žrádlo jak nikdy, když tomu dáš vůbec šanci. I taková zelenina. Nikdy by mě nenapadlo si dát v restauraci maso a grilovanou zeleninou. Cože? Bez hranolek? Bez brambor? A teď to dělám furt.
    Shit, na to maso jsem nenarážela, ale pointu to má, žejo?


    Aha, já jsem si myslela, že "kukuřízek" ses tomu rozhodla říkat, ale ono se to tak fakt jmenuje. Btw - a skvělej název B)
    Fakt tomuhle dám šanci už jen z důvodu, jak je to jednoduchý a že se tý produkty neskládají z divných slov, co slyším poprvé v životě (teda až na ten kukuřízek, ale ten se mi fakt zamlouvá. )

    Dokonalý tabu


    OdpovědětVymazat
  2. Mám kamarády vegany a přestože jsem masožravec, tak proboha, některý to veganský jídlo je tak hrozně moc dobrý!
    Nejsem zastánce toho, že by si člověk měl připadat jako odpad za to, co jí, jsou savci, co zabíjejí čistě pro radost. Ale no, je to přeci každého uvážení, pokud to tak cítí, měl by to každý respektovat.
    A rozhodně bys neměla být tak přísná a jak říkáš, uklidňovat se, že se zlepšuješ. Když člověk spěchá, nikdy to neudělá pořádně a nebo to dlouho nevydrží. Postupem si zvykáš a je to podle mě i mnohem lepší pocit :)
    A to jídlo vypadá moc dobře, asi to zkusím, dlouho jsem nic takového neměla:)

    OdpovědětVymazat

Každý komentář potěší, děkuju vám ♥